Vinařská obec Perná leží v západní části CHKO Pálava asi 6 km severně od Mikulova.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305, kdy poslední Přemyslovec Václav III. Obec daroval Orlibu Hendíkovi. V roce 1323 pak Jakub, probošt kláštera kounického, slibuje, že opatří bohoslužbu v kapli svatého Mikuláše. V témže roce, kdy již obec patří k panství mikulovskému, je dle důležité listiny vydané králem Janem Lucemburským nazývána 'Pergen'. Ves od počátku a také až do konce r. 1948 mikulovskému k panství.
Mezi architektonické skvosty jižní Moravy patří farní kostel svatého Mikuláše pocházejí z let 1510-1583. Kromě kostela je památkově chráněna také budova fary z 18. století a tři plastiky na návsi: socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738, sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1865 a empírová kašna z r. 1902. Severozápadně od obce jsou zbytky někdejší kaple sv. Antonína Paduánského vystavěné v roce 1652.
Pravděpodobně s příchodem X. římské legie v letech 276 - 282 n.l. byla k nám přivezena vinná réva a poté v našich oblastech pěstována. Přímé důkazy však máme až z 8. - 9. století, tj. z doby slovanského osídlení v blízkosti velkomoravských hradišť Vysoká zahrada u Dolních Věstonic a Strachotína, kde se vinná réva pěstovala.
V roce 1332 je již obec Perná zaměřena na vinařství.
V roce 1946 byla založena Šlechtitelské stanice vinařská, která se postupně stala významným centrem vinohradnického výzkumu.
Prvním významným úspěchem v rámci celé republiky bylo vyšlechtění odrůdy Pálava v roce 1979. Další odrůda Aurelius byla přiznána v roce 1983.
Perná leží na úpatí Pavlovských vrchů a do jejího katastru zasahují národní přírodní rezervace Děvín a národní přírodní rezervace Tabulová. V rezervacích jsou zastoupeny všechny významné stepní a lesní biotopy Pavlovských vrchů a vyskytují se v nich četné chráněné druhy rostlin a živočichů. Na úpatí vrchu Obora se rozkládají i zajímavá stepní lada.